◊ čumět (na něco / někoho) jak(o) puk
kolokviální
dívat se (na něco, na někoho) naprosto nechápavě, překvapeně, udiveně až hloupě • být velmi překvapený, udivený:
Čuměl jako puk, co to vlastně po něm ten člověk chce.
Čumím na to jako puk, třeba to má nějaké vysvětlení, něco jsem možná přehlédl.
Čuměla jsem na ni jako puk, protože jsem si byla jistá, že se plete ona.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivníJako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
dívat se (na něco, na někoho) naprosto nechápavě, překvapeně, udiveně až hloupě • být velmi překvapený, udivený:
Čuměl jako puk, co to vlastně po něm ten člověk chce.
Čumím na to jako puk, třeba to má nějaké vysvětlení, něco jsem možná přehlédl.
Čuměla jsem na ni jako puk, protože jsem si byla jistá, že se plete ona.
→ čumět
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)